Včelařská konference

No dřív se tady v diskuzi uvádělo, že množství spor ve vzorku 10 na čtvrtou a víc znamená , že ve včelstvu je otevřená klinika. Případně v nejbližší době kvůli velkému infekčnímu tlaku vznikne.
Menší množství, 10 na druhou nebo třetí znamená jen že včelstvo je vystaveno nějakému infekčnímu tlaku, od souseda včelaře nebo z nějakého ulétlého roje v dutině stromu.

Co se týká očištění včelstva od spor moru.... Pokud jediná možnost vzniku spor je klinika neboli včelařem zaznamenatelné onemocnění a úhyn plodu, tak prakticky stoprocentní odstranění spor je dlouhodobá záležitost i bez přínosu nějakých nových spor z nějakého ohniska. Jedno setřepání včelstva i do úplně nového úlu s novými rámky s mezistěnami není zárukou úplného odstranění spor. Pouze jeho snížení, odhaduji tak o řád a něco. Protože něco přinesou včely v sobě, něco se dostane všelijakou kontaminací a přenosem při té práci Z 10 na třetí třeba na 10 na druhou. Musí se setřepat, nechat vystavět mezistěny, vylíhnout plod, aby včelstvo získalo novou generaci včel a pak zase znova setřepat na mezistěny. Musel by se tomu věnovat buď nejméně jeden včelařský rok, během kterého by se jen setřepávalo a investovalo do práce a případně cukru na vystavení mezistěn a na plodování a to všechno bez jakéhokoliv výnosu kromě odpadní sladiny z rušených plástů. Anebo potom takové až tři roky, během kterých by včelstva částečně fungovala normálně a částečně by se investovalo navíc do práce s přemetáním na mezistěny a intenzívním čištěním a odstraňováním starších plástů a dalšího staršího vybavení.

A to ještě stačí, když je někde v doletu slabší včelstvo, klidně i bez kliniky s množstvím spor třeba kolem 10 na třetí. Stačí potom pár dnů bez snůšky, nemusí být ani podletí, objeví se slídivost a létavky z okolí proniknou do tohoto slabšího včelstva se sporami. Potom donesou do svých domovských včelstev další spory, které stačí na navýšení koncentrace spor moru přes 10 na druhou a dlouhodobá práce s přemetáním včelstva na mezistěny je vniveč.

Co se týká zaschlých mrtvých larev neboli příškvarů, uvádí se, že v jednom příškvaru jsou až milióny spor. Podle mně teoreticky by jeden příškvar na nakažení stačit mohl. Prakticky budou ty spory vázány v hmotě příškvaru, takže pokud bude příškvar celý, tak na včele, která ho bude vynášet, ulpí z toho příškvaru jen velmi malá část.
Problém by mohl být u včelařů lajdáků, kteří nečistí spodek úlu. Příškvar by se tam po delší době, cca týdny, rozpadl na prášek, zplesnivěl atd a spory z něho by se potom mohly na drobném prachu roznést po úlu. Tím by došlo k masívní kontaminaci. Nebo, pokud by se jednalo o včelstvo s horším čisticím pudem a během silné snůšky, při česnu ve dnu úlu by přes příškvary na dně denně chodilo množství létavek , které by ty spory taky přinesly zpátky do úlu.

Pokud už ve včelstvech na stanovišti propukla klinika, trvá tam delší dobu a objevuje se velké množství příškvarů, které včely vynášejí ven, mohlo by dojít k určitému zamoření stanoviště. Předpokládám, že spory v půdě nějakou desítku let vydrží. Potom i pokud v okolí není žádný mor, tak včelař, který dal včely na stanoviště, kde před nějakým třeba 20 lety právě vyhynuly včely na mor, by měl z tohoto zdroje ve svých včelách určitý trvalý infekční tlak a trvale nějaké spory. Nejvíc asi na jaře, kdy je rostlinný porost slabý.